Jak dlouho trvá, než vyroste druhý zub u dítěte?

První zub u dítěte je pro rodiče velká událost. Ale když ten první už je venku, začíná se ptát: druhý zub se ale pořád neobjevuje. Je to normální? Nebo bych měl být znepokojen? Většina rodičů si toto otázku klade - a správně. Růst zubů není přesně jako hodiny, které tikají v pravidelných intervalech. Každé dítě má svůj vlastní tempový plán, ale existují jasné vzory, které ti pomohou pochopit, co se děje.

Kdy se obvykle objeví druhý zub?

První zuby, které vyrůstají, jsou obvykle dolní střední řezáky. To jsou ty dva zuby uprostřed spodní čelisti. Ty se objevují mezi 6. a 10. měsícem věku. Druhý zub, který následuje, je často horní střední řezák - ten, který je přímo nad prvním. Ten se obvykle objeví mezi 8. a 12. měsícem. Ale to je jen průměr. Některé děti mají oba tyto zuby už ve třech měsících, jiné je čekají až do 14. měsíce. To je stále v rámci normy.

Nejde o to, jestli je druhý zub venku do 30 dnů po prvním. Důležitější je, že se vývoj zubů pohybuje v určitém rozmezí. Pokud se po prvním zubu neobjeví žádný další po 4-6 měsících, pak je vhodné se poradit s pediatrem nebo dětským zubním lékařem. Ale pokud je to jen 2-3 měsíce - neváhej. Je to běžné.

Proč se zuby neobjevují rychleji?

Někteří rodiče si myslí, že pokud dítě nemá zuby, je to způsobeno nedostatkem vápníku nebo špatnou výživou. To je mýtus. Většina mléčných zubů je již v čelisti před narozením - jen čeká na svůj čas. Výron zubů závisí na genetice, vývoji čelistí a dokonce i na tom, jak dítě pije a žvýká. Pokud dítě je převážně na kojení a nežvýká tvrdší potraviny, může se výron zubů trochu zpomalit. To neznamená, že je něco špatně.

U některých dětí se zuby objevují v jiném pořadí. Někdy první zuby jsou horní, jindy bokové řezáky nebo dokonce moláry. To je také normální. Neexistuje jediný správný vzor, jen obecné směrnice. Vývoj zubů se řídí individuálními biologickými rytmami - stejně jako chůze nebo mluvení.

Co můžeš dělat, aby se výron zubů usnadnil?

Neexistuje způsob, jak urychlit růst zubu. Ale můžeš pomoci dítěti, aby si s tím lépe poradilo. Když se zub chystá vyrůst, dítě často štěká, kousá všechno, co najde, nebo má červené, oteklé dásně. Můžeš mu dát chladný gumový zubní kroužek, který jsi předtím pár minut dalo do lednice. Nezamrazuj ho - jen ochladi. Chlad pomáhá zmírnit bolest.

Stále se objevují produkty s lidokainem nebo jinými anestetiky pro dásně. Tyto látky nejsou doporučené pro děti mladší 2 let. Můžou způsobit nebezpečné účinky, pokud se dítě náhodou požere větší množství. Nejbezpečnější je jen čistá voda, chladný hadřík nebo masáž dásní prstem s vlhkým hadříkem. Dítě si tak může pomoci samo.

Kdy se objeví další zuby po druhém?

Po prvních dvou řezácích následují zuby vedle nich - bokové řezáky. Ty se obvykle objeví mezi 9. a 13. měsícem. Potom přijdou první moláry (zuby v zadní části úst), které se objevují kolem 12. až 16. měsíce. Následují kanínky - ty se objevují mezi 16. a 23. měsícem. A nakonec druhé moláry, které se objevují kolem 2. až 3. roku věku.

Tento postup je obecný, ale ne všichni děti ho dodržují. Některé děti mají všechny zuby už ve 20 měsících, jiné ještě po třech letech nemají všechny 20 mléčných zubů. To neznamená, že je něco špatně. Důležité je sledovat celkový trend - zda se zuby postupně objevují, a ne zda každý zub přijde přesně v den, který je v knížce.

Kdy je třeba jít k zubnímu lékaři?

Není potřeba chodit k zubnímu lékaři hned, jak se objeví první zub. Ale doporučuje se první návštěva do 12 měsíců věku - nebo do 6 měsíců po výronu prvního zubu, podle toho, co nastane dříve. To je pro kontrolu, zda je vše v pořádku, a také pro to, aby se rodiče naučili, jak správně čistit zuby a jaké potraviny vyhýbat.

Je třeba se obrátit na zubního lékaře, pokud:

• Do 18 měsíců nemá dítě žádný zub
• Po výronu prvního zubu nevyrůstá žádný další po více než 6 měsících
• Je vidět značný nesymetrický vývoj - například jen jeden zub z jedné strany
• Se objeví zub, který je zbarvený, deformovaný nebo má neobvyklý tvar

Tyto případy jsou vzácné, ale lepší je je včas zjistit. Většina dětí má zuby v pořádku - jen se to může lišit o několik měsíců.

Co dělat, když se zuby objevují naráz?

Některé děti mají zuby, které vyrůstají téměř současně. To může být pro ně náročné - zvýšená slinění, podrážděné dásně, nespokojenost. V takových případech je důležité mít vždy nějaký způsob, jak dítěti pomoci. Chladné hračky, masáž dásní, klidné prostředí a dostatek spánku pomáhají víc než jakákoli léčba.

Nezkoušejte dávat dítěti cukr nebo sladké tekutiny, aby se uklidnilo. To může vést k rychlému vzniku zubního kazu - i když je zubů jen pár. Stačí čistit zuby dvakrát denně - ráno a večer - měkkou kartáčkem a malou dávkou zubní pasty s fluoridem (velikost zrna rýže).

Je to normální, že druhý zub přijde později?

Ano. Naprostá většina dětí má druhý zub v rámci prvních 6 měsíců po prvním. Ale i pokud je to 8 měsíců - stále je to v rámci normy. Genetika hraje větší roli než jakákoli výživa nebo péče. Pokud tyto zuby měli rodiče nebo prarodiče později, pravděpodobně to dítě zopakuje.

Nikdy neporovnávej své dítě s jinými. Každý dítě má svůj vlastní růstový plán. Důležité je, aby se zuby objevovaly postupně a bez známek infekce, hnisání nebo neobvyklého zbarvení. Pokud je vše v pořádku, stačí trpělivost a pravidelná hygiena.

Co se stane, když zuby nevyrůstají vůbec?

Pokud dítě nemá žádný zub do 18 měsíců, je vhodné provést rentgenový snímek čelisti. Tento zákrok je bezpečný a pomůže zjistit, zda jsou zuby vůbec přítomny v čelisti. Někdy se stává, že zuby jsou přítomny, ale jsou blokovány kostí nebo dásní - pak se může jednat o retenci. V takovém případě zubní lékař doporučí vhodný postup, který může zahrnovat jen pozorování nebo jemné zásahy.

Velmi vzácně může jít o hypodontii - vrozenou absence některých zubů. To se vyskytuje u 1-2 % dětí. Ale i v tomto případě je vše řešitelné - zubní lékař navrhne plán na budoucí léčbu, včetně možného zubního náhradního řešení v dospělosti.

Nejčastější příčina zpožděného výronu zubů je prostě genetika. A to je v pořádku. Nejde o chybu, nejde o špatnou péči. Jde o přirozenou variabilitu lidského těla.